Tato stránka je určena pouze pro odborníky ve zdravotnictví působící v České republice.
Menu
Close
ELIQUIS®
Menu
Close
Fibrilace síní (FS) je nejčastější porucha srdečního rytmu a její současná prevalence se odhaduje na 2–4 %.1
Předpokládá se, že v roce 2030 bude v Evropské unii FS trpět přibližně 10 milionů dospělých nad 65 let a v roce 2060 až 14 milionů.2
Tento očekávaný vývoj představuje významnou zátěž pro zdravotní systém i samotné pacienty.1
Nediagnostikovaná FS vede k vyššímu riziku vzniku cévních mozkových příhod. Osoby s FS mají 5x vyšší riziko ischemického iktu3 a přibližně 6 % pacientů má fatální následky,1 přičemž tato rizika by bylo možné snížit včasným záchytem a vhodnou léčbou.4,5
Klíčová je tedy detekce této arytmie. Až 1/3 pacientů s FS nemusí mít žádné příznaky a arytmie je odhalena náhodně při EKG (elektrokardiografickém) vyšetření. Fibrilace síní nemusí být navíc trvale přítomna. Proto je důležité sledovat srdeční rytmus po delší dobu, např. i několik dní.6
Screening FS lze provádět různými způsoby při využití několika metod.1
Doporučené postupy Evropské kardiologické společnosti z roku 2020 doporučují k odhalení FS oportunní screening pacientů starších 65 let měřením tepové frekvence nebo záznamem EKG křivky (IB).1
Odpověď na léčbu FS detekované při oportunním screeningu, kdy se pacient dostaví k lékaři z jiného důvodu, než je pátrání po fibrilaci síní je podobná, jako u FS odhalené při screeningu systematickém. Oportunní screening se jeví prospěšným především u pacientů nad 65 let.7
U pacientů starších 75 let nebo u pacientů s vysokým rizikem vzniku cévní mozkové příhody se doporučuje zvážit systematický EKG screening (IIa B).1
Systematický screening (tzn. opakovaná EKG monitorace po dobu 2 týdnů) cílený na rizikovou populaci pacientů (pacienti ve věku nad 75 let nebo
s alespoň dvěma rizikovými faktory, jako je např. předchozí cévní mozková příhoda (CMP) / transitorní ischemická ataka (TIA), hypertenze, diabetes mellitus atd.) zvyšuje záchyt asymptomatické FS o 7,4 %.7
K odhalení nepravidelného srdečního rytmu z podnětu pacienta nebo lékaře je možné využít oscilometrické manžety pro měření TK (krevního tlaku). Pacienti si také mohou srdeční tep měřit sami pohmatem na vřetenních tepnách paže.1 Je potřeba pacienty edukovat o tom, aby si pro měření našli klidné místo, kde je nebude nikdo rozptylovat a kde by mohli být v klidu alespoň 5 minut. Před tím by se měli vyhnout stimulujícím látkám, jako je kofein nebo nikotin.8
K dokumentaci EKG křivky, základní diagnostické metody ke stanovení poruch srdečního rytmu, a její dlouhodobější monitoraci je možné využít klasický holterovský monitoring, který umožnuje zaznamenávat srdeční rytmus pacienta až jeden týden. V dnešní době máme ale k dispozici také chytré hodinky a specializovaná záznamová zařízení připojená k chytrým telefonům nebo jiné externí i implantabilní monitory srdeční činnosti.9
Právě s rostoucí intenzitou screeningu fibrilace síní (a následnou adekvátní léčbou) se snižuje riziko vzniku CMP.10
V nedávné studii STROKESTOP, která se věnovala systematickému screeningu FS osob ve věku 75–76 let, byla FS diagnostikována ve větší míře (14 %)
u této skupiny než u pacientů, kteří na screening pozváni nebyli (12,8 %). Výsledky ukázaly, že oproti kontrolní kohortě pacientů byl přínos u osob pozvaných na screening, spočívající v redukci ischemické a hemoragické CMP, systémových embolizací, krvácení vedoucí k hospitalizaci a celkové mortality (bez nárůstu výskytu závažných krvácení), vyšší a snížení relativního rizika (RR) jejich výskytu bylo statisticky významné (HR = 0,96;
p = 0,045).11
I další rozsáhlá studie odkazuje na možnost snížení rizika CMP u pacientů nad 70 let (GUARD AF): díky systematickému screeningu 11 931 pacientů byla sledována výtěžnost 14denní monitorace srdečního rytmu.12 U 3,9 % pacientů byla zjištěna paroxysmální fibrilace síní (PAF) a více jak 25 % těchto pacientů mělo epizodu PAF trvající déle než 4 hodiny, což naznačuje zvýšené riziko cévní mozkové příhody.13
Významnou roli v managementu pacientů s FS hraje i antikoagulační léčba. Antagonisté vitamínu K (VKA) snižují oproti placebu riziko CMP o 64 %
a celkovou mortalitu o 26 % a mají své stálé místo u pacientů s FS a revmatickou mitrální stenózou a/nebo s umělou srdeční chlopní. Přímá perorální antikoagulancia prokázala oproti VKA významný pokles CMP a systémové embolizace o 19 % a celkové mortality o 10 %.7
Na těchto datech je vidět, že aktivní pátrání po fibrilaci síní, zvláště u starší a rizikové populace, má smysl a včasná diagnostika a léčba může zabránit vážným následkům FS.1
Fibrilace síní představuje příčinu až u 10–30 % pacientů s embolizačním iktem neznámé etiologie (ESUS).14 Kardioembolizační CMP zapříčiněná FS má přitom statisticky těžší následky, častější recidivy a vyšší mortalitu (o 30 %).15,16 Proto je detekce FS u embolizačních iktů neznámé etiologie klíčová.15, 17
Výtěžnost screeningu (záchyt paroxysmální FS) u pacientů po kryptogenním iktu se liší dle metody, která je používána. Od rutinní EKG monitorace při příjmu pacienta (cca 3 %)18 až po 7denní EKG holter (12,5 %)17 nebo 30denní EKG holter (16,1 %)19. Implantabilní srdeční monitor vykazuje záchyt
FS až 12,4 %/rok.20
Výbor cerebrovaskulární sekce České neurologické společnosti doporučuje provedení dlouhodobého, až 30denního holterovského EKG monitoringu
u pacientů s ESUS, a to především u pacientů s klinickými, radiologickými známkami embolizační CMP, laboratorními nebo echokardiografickými charakteristikami sdruženými s FS a negativním výsledkem na 24hodinovém EKG holterovském záznamu nebo telemetrii během hospitalizace.22
Na závěr lze říci, že prevalence FS bude s přibývajícím stárnutím populace narůstat,22 a nejen z toho důvodu by se v souladu s aktuálními doporučeními měl provádět screening u starších nebo vysoce rizikových pacientů,1 aby CMP nebyla prvním projevem FS.2
Důležitou roli hraje lékař, nejen ve správné diagnostice a léčbě FS, ale i v edukaci svých pacientů.
Ti by si měli uvědomit význam dodržování zásad zdravého životního stylu a škodlivosti kouření, které zásadně ovlivňuje stav kardiovaskulárního systému. Pacienti by měli vědět, že fibrilace síní nemusí způsobovat závažné subjektivní obtíže. Pokud se přece jen příznaky objeví (např. rychlý nebo nepravidelný tlukot srdce, závratě, bolest na hrudi, dušnost, únava, snížená výkonnost, úzkost, poruchy spánku), je důležité, aby pacient lékaře vyhledal a FS byla včas odhalena a léčena. Pacient může přispět k odhalení FS také prováděním samovyšetření a dobrou spoluprací při monitorování srdečního rytmu.1
HR – poměr rizik; p – hladina významnosti
Example
Před předepsáním přípravků si pečlivě přečtěte Úplnou informaci o přípravcích na www.pfizer.cz/vpois.
Pokud chcete nahlásit nežádoucí příhodu společnosti Pfizer, prosím, pište na e-mailovou adresu: [email protected], nebo volejte na 283 004 111. Další možností je hlásit nežádoucí příhody pomocí formuláře na stránkách Státního ústavu pro kontrolu léčiv www.sukl.cz.
V případě zájmu o další informace o přípravcích společnosti Pfizer nebo související medicínskou či farmaceutickou problematiku, prosím, pište své dotazy na e-mailovou adresu [email protected].
Pro přístup k veškerému webovému obsahu a ke všem on-line službám společnosti Pfizer se přihlaste, nebo zaregistrujte.
Informace uváděné na těchto stránkách jsou určeny výhradně pro odborníky ve zdravotnictví působící v České republice.
Pokud nejste členem odborné komunity a máte zájem o medicínské informace a přístup pro laickou veřejnost, prosím navštivte www.pfizer.cz
Copyright © 2023 Pfizer, spol. s r.o.
Všechna práva vyhrazena.
PP-UNP-CZE-0077
Vstupujete na stránky obsahující informace, které jsou určeny zdravotnickým odborníkům a nikoliv laické veřejnosti. Kliknutím na tlačítko „ANO“ laskavě potvrďte, že jste zdravotnickým odborníkem, a že jste se seznámil/a s níže uvedenou definicí zdravotnického odborníka podle platných právních předpisů.
Zdravotnickým odborníkem se rozumí osoba, která je oprávněná humánní léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat (zejména lékař, lékárník).
Nejste zdravotnickým odborníkem v České republice?
Klikněte na ""NE"" a budete přesměrováni na www.pfizer.cz."
*Kliknutím na tlačítko berete na vědomí, že informace obsažené dále na těchto stránkách nejsou určeny laické veřejnosti, nýbrž zdravotnickým odborníkům, a to se všemi riziky a důsledky z toho plynoucími pro laickou veřejnost. Tato rizika zahrnují zejména možnost chybné interpretace informací dále uvedených, nesprávného úsudku ohledně vlastního zdravotního stavu či možnosti vzniku mylné preference ve vztahu k určitému humánnímu léčivému přípravku. Berete na vědomí, že o vhodnosti případné léčby určitým humánním léčivým přípravkem, jehož výdej je vázán na lékařský předpis, rozhoduje Váš lékař ve spolupráci s Vámi, a o vhodnosti léčby humánním léčivým přípravkem, jehož výdej není vázán na lékařský předpis, byste se vždy měl/a poradit s vaším lékařem či lékárníkem.